v roce 1970, pouze tři Země – Itálie, Japonsko a Mauricius – zakázaly tělesné tresty ve školách. Do roku 2016 tuto praxi zakázalo více než 100 zemí, což umožňuje učitelům legálně zasáhnout, pádlovat nebo naplácat studentům za špatné chování.

dramatický nárůst zákaz tělesných trestů na školách je popsána v analýze, kterou jsme provedli v poslední době se dozvědět více o síly za trend. Analýza je k dispozici jako pracovní dokument.,

abychom zjistili, jaké okolnosti vedly k zákazům, podívali jsme se na řadu politických, právních, demografických, náboženských a ekonomických faktorů. Ze zbytku vyčnívaly dva faktory.

Za prvé, země s anglickým právním původem – tedy Spojené království a jeho bývalé kolonie, které zavedly Britské běžné právo-měly v tomto časovém období menší pravděpodobnost zákazu tělesných trestů ve školách.,

za Druhé, v zemích s vyšší mírou ženské politické emancipace, měřeno věci, jako jsou politická participace žen nebo vlastnická práva – to znamená, že ženy mají právo prodávat, kupovat a vlastnit majetek – byly více pravděpodobné, že zákaz tělesných trestů.

Další faktory, jako je forma vlády, úroveň hospodářského rozvoje, dodržování náboženských a velikost populace, zdá se, hrát mnohem méně významnou roli, pokud vůbec.

jsme odborníci na vzdělávací politiku, mezinárodní politiku a právo., Za účelem provedení naší analýzy jsme vytvořili dataset z 192 zemí více než 47 let pomocí národních zpráv z Globální Iniciativa k Ukončení Všech tělesných Trestů Dětí a U. N. Výboru pro Práva Dítěte. Pak jsme to porovnali s údaji z kvality vládního Institutu.

je pravda, že trend zákazu tělesných trestů ve školách vyrovnává s průchodem 1990 Osn Úmluva o Právech Dítěte – smlouva nyní ratifikována ve všech zemích s výjimkou Spojených Států., Smlouva vyžaduje, aby státy “ přijaly veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby školní disciplína byla spravována způsobem, který odpovídá lidské důstojnosti dítěte.“Nicméně, jak ukazuje naše analýza, nebyla to smlouva samotná, která podnítila zákazy.

globální posuny v normách tělesných trestů

po celém světě navštěvuje 732 milionů dětí školy, kde je povolen tělesný trest.

Společenské normy okolní tento problém posunuly v čase od prohlížení tělesný trest jako vhodná disciplinární metoda k zobrazení tělesný trest jako méně přijatelné., Například v posledních několika desetiletích odborníci zjistili, že tělesný trest škodí dětem společensky, kognitivně a emocionálně.

mnoho zemí proto přijalo nové zákony zakazující tělesné tresty ve školách. Jižní Amerika a Evropa dosáhly největšího pokroku směrem k zákazu tělesných trestů ve školách. Afrika a Asie mají smíšené výsledky. Neexistují žádné zákazy proti tělesným trestům ve školách ve Spojených státech, Indii a Austrálii. Ve Spojených státech je tělesný trest na veřejných školách legální v 19 státech., Je také legální na soukromých školách ve 48 státech.

zatímco jsme zjistili, že země s anglickými systémy obecného práva mají menší pravděpodobnost zákazu tělesných trestů ve školách, důvod, proč vyžaduje bližší pohled.

země obecného práva se řídí zásadou stare decisis-tedy myšlenkou, že o podobných případech by se mělo rozhodovat podobně a mělo by se spoléhat na precedens. To v praxi znamená, že politiky v dané otázce se mění pomaleji a stávají se poněkud „uzamčenými“, protože soudní případy a odvolání vyžadují značný čas.,

Naopak, země, které jsou založeny primárně v občanském zákoníku jsou často schopni změnit zákony, především prostřednictvím právních předpisů, které často mohou být hbitější a rychlejší. Samozřejmě, některé národy, jako Spojené státy, mění zákony oběma metodami.

Naše analýza zjistila, že podíl zemí s zákazy stále zvyšoval po přijetí Úmluvy Osn o Právech Dítěte v roce 1990. Zjistili jsme také, že ani jedna země s anglickým právním původem zakázala tělesné tresty ve školách před Úmluvou o právech dítěte., Dokonce i mezi zeměmi, které ratifikovaly Úmluvu, byly osoby s anglickým právním původem o 38% méně pravděpodobné, že přijmou zákaz.

Ženské politické emancipace a tělesný trest zákazy

stupeň ženské politické postavení v zemi, je také silně spojeno s tím, jak pravděpodobné, že země je zákaz tělesných trestů ve školách. Proč tomu tak je?

jedním z možných vysvětlení je, že ženy obecně vykazují nižší podporu pro použití tělesných trestů. Ženy také obecně preferují soucitnou politiku před násilím., A konečně, ženské politické posílení může odrážet progresivitu samotné společnosti, vzhledem k jasným vazbám mezi právy žen a lidským rozvojem. Společnosti, ve kterých mají ženy větší práva, mají tendenci mít progresivnější politiky i v jiných oblastech, jako je ochrana životního prostředí.,

budoucnost tělesných trestů ve školách

stručně řečeno, zdá se, že mezinárodní dohody, jako je Úmluva o Právech Dítěte může posunout některé země, aby se pokrok na konkrétní otázky lidských práv – v tomto případě právo na děti nesmí být fyzicky trestán ve školách. Zdá se však, že ratifikace mezinárodní smlouvy má omezený vliv ve srovnání s právní strukturou země a úrovní její politické účasti žen.

USA, Nejvyšší soud nikdy nepovažoval praxi tělesných trestů ve školách za protiústavní. Ve skutečnosti, že vydal rozhodnutí, v roce 1977 poznamenal, že oba historické tradice tělesných trestů ve školách v USA, a společné-právní zásadě, že tělesný trest je přípustné, pokud je to „rozumné, ale ne příliš.”