Sci-fi filmy o mimozemšťanech ohrožuje Zemi běžně připisují jim motivem přichází ukrást naše zdroje, nejčastěji vody. To je špatně promyšlené, protože voda je ve skutečnosti velmi běžná. Každá civilizace blíží k naší sluneční soustavy potřebují vodu (buď pít, nebo vyrobit raketové palivo) by bylo pošetilé, aby ponořit celou cestu dovnitř do Země, z místa, kde se musel vytáhnout svou kořist zpět proti tahu gravitace slunce.,
až donedávna jsme věřili, že Země je jediným tělem ve sluneční soustavě, které mělo vodu v kapalné formě. I když je pravda, že Země je jediným místem, kde je tekutá voda stabilní na povrchu, je tu LED téměř všude. Mnoho vědců také odvodit, že kapalná voda může existovat pod povrchy na několika tělech.
ale kde ve sluneční soustavě ji pravděpodobně najdeme a v jaké formě? Mohli bychom se k tomu někdy dostat a pokud ano, mohli bychom ho vypít?,
komety a Kuiperův pás
Pokud máte zájem o nalezení míst, mohlo by dojít k mimozemskému mikrobiálnímu životu, měli byste hledat kapalnou vodu nebo alespoň „teplý“ LED během několika stupňů tání. Tato místa jsou rozšířená, pokud jste připraveni podívat se pod povrch chladných těl nebo kolem okrajů skvrn trvalého stínu na horkých tělech.
Nejdále od slunce je Oortův Oblak, oblast, kde většina komety tráví většinu svého času asi 10 000 krát dále od Slunce než je Země. Jsou to většinou voda-led, se stopami různých sloučenin uhlíku a dusíku. Kvůli těm byste nechtěli pít kometovou vodu úhledně, ale venku je asi pět zemských hmot vody. Nemůžeme si být jisti, protože pouze komety, které se pohybují blízko Slunce, mohou být přímo studovány.,
Většina komet je menší než asi 10 km přes a ven v Oortově Oblaku jsou odděleny velké vzdálenosti, takže pokud byste chtěli sklízet hodně vody, to by stálo za cestování dovnitř tak daleko, jak Kuiperova Pásu o čtyřicet krát dále od slunce než je Země.,
zde jsou těla o průměru něco přes 2000 km, jako je Pluto. Jedná se většinou o vodní led obklopující skalnatá jádra, ale ices vyrobený z těkavějších látek může pokrýt jejich povrchy. Několik může mít dokonce oceány kapalné vody desítky nebo stovky kilometrů pod jejich povrchem.
obří planety
Neptun, Uran, Saturn a Jupiter jsou obři sluneční soustavy., Hluboko uvnitř, a omezeno velmi vysokým tlakem, každý z nich je věřil obsahovat několik zemských hmot vody, vložené mezi jeho skalnaté jádro a jeho vnější vrstvy vodíku a heliového plynu.
Neexistuje žádný proveditelný způsob, jak se dostat na tu vodu, ale obří planety mají každý mnoho měsíců, které jsou vyrobeny převážně z ledu. Daleko od slunce obsahuje LED metan, amoniak a oxid uhelnatý, stejně jako vodu. Nicméně, ve vzdálenosti Jupitera od Slunce, jen pětkrát dále než Země, to bylo příliš horké pro více těkavé ices kondenzovat, což má za následek relativně čistý vodní led.
existuje přesvědčivý důkaz, že několik ledových měsíců má vnitřní oceány., Nejlepší místa k hledání života jsou místa, kde oceán překonává teplou skálu. To může být případ uvnitř Europa (Jupiter) a Enceladus (Saturn), ale chemické reakce se skálou by kapalnou vodu slanou, takže není dobré pít.
skalnaté planety
Blíže ke slunci, Mars, Země, Venuše a Merkur jsou v regionu, který byl příliš horký pro led kondenzaci, kdy je solární systém byl tváření. V důsledku toho jsou planety většinou horniny, které mohou kondenzovat při vyšších teplotách než LED., Jediná voda na skalnatých planetách byla buď uvězněna uvnitř minerálů a poté se potila z interiéru, nebo byla přidána na povrch nárazem komet.
Mars asi jednou měl alespoň tolik vody, kolik úměrná jeho kámen jako Země, ale je to menší tělo se slabší gravitace a magnetického pole, což umožňuje většinu své vody byly ztraceny ve vesmíru. Voda však rozhodně tekla na povrchu Marsu v minulosti, a tam jsou zajímavé známky prosakování vody po svahu tvoří gulleys i dnes., Aby však bylo možné přežít jako kapalina, muselo by to být opravdu velmi slané.
víme jistě, že v polárních čepicích je také vodní led, ale ani jedno nastavení se nezdá být pohostinným životem. Nicméně, pokud jste vzali správný druh pozemských mikrobů na správná místa na Marsu, mohli by být schopni poškrábat živobytí. Jsme si méně jisti, zda mikrobi již podnikli výlet mezi planetami a vyrazili na meteority.
vzhledem k tomu, že Mars je příliš chladný, Venuše byla po většinu své historie příliš horká na kapalnou vodu., Ve své atmosféře však existují kapky vody. To nestojí za to sbírat jako zdroj a velmi dlouhý záběr jako prostředek podpory mikroskopického vzdušného života.
poslední místo, kde byste mohli očekávat, že najít vodu, je Rtuť, protože to je většinou příliš horké. V blízkosti pólů jsou však krátery, na jejichž podlahy slunce nikdy nesvítí. Přítomnost vodního ledu v těchto oblastech, dodávaná nárazovými kometami, byla prokázána několika technikami a nelze o tom pochybovat.