free recall testEdit
free recall je jedním z nejčastěji používaných testů vyvolání. Ve free recall testy účastníci jsou požádáni, aby studovat seznam slov, a pak jsou požádáni, aby vzpomenout na slova v pořadí, v jakém mají vybrat, aby jim připomenout. Slova, která mají účastníci připomenout, jsou obvykle prezentována po jednom a po krátkou dobu. Vyvolání slov začíná ihned poté, co je zobrazena poslední položka. Položky mohou být uvedeny buď prostřednictvím verbálního nebo písemného odvolání., Okamžité stažení položek(Okamžité stažení zdarma) je nejčastější formou bezplatných testů hovorů, ale stažení položek může být zpožděno (zpožděné bezplatné stažení). Jak okamžité stažení zdarma, tak zpožděné stažení zdarma byly použity k testování účinků recence a primacy. Bezplatné stažení se nejčastěji používá k měření počtu položek stažených ze seznamu. Murdock v experimentu o sériových polohových efektech použil šest skupin 103 účastníků. Každá skupina dostala různé kombinace délky seznamu a míry prezentace., Tři ze skupin byly zobrazeny seznamy deseti, patnácti a dvaceti slov s prezentační rychlostí dvou sekund za slovo. Ostatní tři skupiny byly zobrazeny seznamy dvacet, třicet, a čtyřicet slov s jednosekundovou prezentační rychlostí pro každé slovo. Celkem bylo osmdesát seznamů, které obsahovaly náhodně vybraná běžná anglická slova. Po předložení každého seznamu byly subjekty požádány, aby si vzpomněly co nejvíce slov v libovolném pořadí. Výsledky experimentu ukázaly, že všechny skupiny vyjádřily jak prvotní účinky, tak účinky recence., Aktuálnost účinky byly vystaveny bez ohledu na délku seznamu, a to byl nejsilnější slova v posledních osmi sériových pozice. Efekt prvenství se rozšířil o první čtyři sériové pozice. Paradigma sériového stažení je formou bezplatného stažení, kde účastníci musí uvést položky, které jim byly předloženy, ve správném pořadí, v jakém jsou uvedeny. Výzkum ukazuje, že křivka učení pro sériové vyvolání se lineárně zvyšuje s každou zkouškou. Bruno, Miller, a Zimmerman (1955) v experimentu testovány, aby zjistili, proč sériové připomeňme, křivka učení se zvyšuje lineárně., Testovali, jestli to lineární nárůst je výsledkem pořadí, ve kterém účastník vidí položky, nebo pokud je místo závislé na pořadí, ve kterém účastník je řekl, aby si vzpomenout na položky. Studie zahrnovala tři různé podmínky: serial připomeňme, zdarma připomeňme si, s předměty, třeba připomenout, randomizované před každou zkušební a zdarma připomeňme si, s pořadí položek udržována konstantní. Experiment testoval devět vysokoškoláků na 18 sérii slov., Kromě lineární křivky učení sériového vyvolání bylo zjištěno, že více slov je zapomenuto, když je odvolání zdarma, než když je sériové. Tato studie také podpořila představu, že rozdíl mezi typy odvolání závisí na pořadí, ve kterém musí student připomenout položky, a nikoli na pořadí, ve kterém jsou položky prezentovány.
Cued recall testEdit
cued recall test je postup pro testování paměti, ve kterém účastník je prezentovány s podněty, jako jsou slova nebo fráze, na podporu odvolání dříve zažil podněty.,: 182 Endel Tulving a Zena Pearlstone (1966) provedli experiment, ve kterém představili účastníkům seznam slov, která je třeba si pamatovat. Slova pocházela z konkrétních kategorií, jako jsou ptáci (holub, vrabec), nábytek (Židle, prádelník) a profese (inženýr, právník). Kategorie nebyly uvedeny v původním seznamu. Účastníci skupiny free recall byli požádáni, aby si ze seznamu zapsali tolik slov, kolik si pamatovali., Účastníci cued recall skupiny byli také požádáni, aby vzpomenout na slova, ale tato skupina byla poskytnuta s názvy kategorií, „ptáci“, „nábytek“ a „povolání“. Výsledky Tulvingova a Pearlstonova experimentu ukazují, že získávání podnětů pomáhá paměti. Účastníci skupiny free recall připomněli 40 procent slov, zatímco účastníci skupiny cued recall připomněli 75 procent slov.