od roku 1924 do roku 1927 bylo letiště v Kalandii jediným letištěm v britském mandátu pro Palestinu. To bylo používáno britskými vojenskými úřady a prominentními hosty směřujícími do Jeruzaléma. V roce 1931, Povinné vláda vyvlastňování pozemků od Židovské obce Atarot rozšířit letiště, v procesu demolice domů a vytrhávání ovocných sadů. V roce 1936 bylo letiště otevřeno pro pravidelné lety. Vesnice Atarot byla zajata a zničena jordánskou arabskou legií během arabsko-izraelské války v roce 1948.,
od roku 1948 do Šestidenní války v červnu 1967 bylo letiště pod jordánskou kontrolou, označené OJJR. Po Šestidenní válce bylo Jeruzalémské letiště začleněno do městské části Jeruzalém a bylo označeno jako LLJR.
V roce 1970 a brzy 1980, Izrael investoval značné prostředky do modernizace letiště a vytvoření infrastruktury pro plnohodnotné mezinárodní letiště, ale mezinárodní letecké úřady, majíce na mysli, že letiště bylo v zemích, zachytil v roce 1967 Izrael, by nebylo možné mezinárodní lety do země., Letiště tak bylo využíváno pouze pro vnitrostátní lety a charterové lety.
Vzhledem k otázky bezpečnosti během Druhé Intifády, letiště bylo uzavřeno pro civilní letecký provoz v říjnu 2000 a v červenci 2001 byl formálně předán do izraelských Obranných Sil.
v Mapách předložených Izraelem na summitu Camp David v roce 2000 byl Atarot zařazen do izraelské zastavěné oblasti Jeruzaléma. To odmítla Palestinská delegace, která si to představovala jako národní letiště pro Palestince., Yossi Beilin navrhl, aby letiště bylo používáno společně jako součást celkového sdílení Jeruzaléma mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, s odvoláním na úspěšný model mezinárodního letiště v Ženevě, který používá Švýcarsko I Francie.