Koronální Hmoty (Cme) jsou velké vyhnání z plazmy a magnetického pole Sluneční korony. Mohou vysunout miliardy tun koronální materiál a provádět vložený magnetické pole (zmrazené v pohybu), který je silnější než pozadí, sluneční vítr, meziplanetární magnetické pole (IMF) sílu. CMEs cestovat ven ze Slunce při rychlostech v rozmezí od pomalejší než 250 kilometrů za sekundu (km/s) tak rychle, jak blízko 3000 km/s., Nejrychlejší CMEs orientované na Zemi se může dostat na naši planetu za pouhých 15-18 hodin. Pomalejší CMEs může trvat několik dní, než dorazí. Oni rozšířit velikost, jak se šíří od Slunce a větší Cme může dosáhnout velikosti, zahrnující téměř čtvrtina prostoru mezi zemí a Sluncem v okamžiku, kdy dosáhne naší planety.
více výbušné Cme obecně začít, když vysoce zkroucené magnetické pole struktur (tok lana), obsažené ve Sluneční nižší corona příliš zdůraznil a přestavět do méně napjatý konfigurace – proces s názvem magnetic reconnection., To může mít za následek náhlé uvolnění elektromagnetické energie ve formě sluneční erupce; který obvykle doprovází výbušné zrychlení plazmy od Slunce-CME. Tyto typy CMEs se obvykle odehrávají z oblastí slunce s lokalizovanými poli silného a namáhaného magnetického toku; jako jsou aktivní oblasti spojené se skupinami slunečních skvrn. Cme může dojít také z míst, kde je relativně v pohodě a hustší plazma je v pasti a zavěšené tím, že magnetický tok se rozšiřuje až po vnitřní corona – filamentů a protuberancí., Když se tato tavidla překonfigurují, hustší vlákno nebo prominence se mohou zhroutit zpět na sluneční povrch a být tiše reabsorbovány, nebo může dojít k CME. CMEs cestující rychleji než rychlost slunečního větru na pozadí může vyvolat Rázovou vlnu. Tyto rázové vlny mohou urychlit nabité částice před nimi-což způsobuje zvýšený potenciál nebo intenzitu radiační bouře.
důležité parametry CME používané při analýze jsou velikost, rychlost a směr. Tyto vlastnosti jsou odvozeny z koronografických snímků orbitálních satelitů prognostiky SWPC, aby se určila jakákoli Pravděpodobnost dopadu na Zemi., Sluneční a Heliosférická Observatoř NASA (Soho) nese koronagraf – známý jako velký úhel a Spektrometrický koronograf (LASCO). Tento přístroj má dva rozsahy pro optické zobrazování sluneční korony: C2 (pokrývá rozsah vzdálenosti 1,5 až 6 slunečních poloměrů) a C3 (rozsah 3 až 32 solárních poloměrů). Nástroj LASCO je v současné době primárním prostředkem používaným prognostiky k analýze a kategorizaci CMEs; nicméně další koronagraf je na STEREO NASA-kosmická loď jako další zdroj.,
bezprostřední příchod CME je poprvé pozorován satelitem Deep Space Climate Observatory (DSCOVR), který se nachází v orbitální oblasti L1. Náhlé zvýšení hustoty, celková síla meziplanetárního magnetického pole (MMF) a rychlost slunečního větru v kosmické lodi DSCOVR naznačují příchod meziplanetárního šoku spojeného s CME před magnetickým mrakem. To může často poskytnout 15 až 60 minut, pokročilé varování šok příjezdu na Zemi – a případné náhlý impuls, nebo náhlá bouře počátku, jak je registrován od Země-založené magnetometry.,
Důležité aspekty přijíždějící CME a jeho pravděpodobnost, na což způsobuje intenzivnější geomagnetické útok patří sílu a směr MMF začátku s proudem příjezdu, následuje příjezdu a průchodu plazmového oblaku a zmrazené-v-tok magnetické pole. Intenzivnější úrovně geomagnetického útoku jsou upřednostňovány, když se MMF posílený CME stává výraznějším a prodlouženým v orientaci zaměřené na jih. Některé CMEs vykazují převážně jeden směr magnetického pole během jeho průchodu, zatímco většina vykazuje měnící se směry pole, když CME prochází zemí., Obecně platí, že Cme, že dopad magnetosféra Země bude muset v určitém bodě MMF orientace, která upřednostňuje generace geomagnetické bouřky. Geomagnetické bouře jsou klasifikovány pomocí pětistupňové stupnice NOAA Space Weather. SWPC meteorologové diskutovat o analýzu a geomagnetické bouře potenciál Cme v prognóze diskuse a předvídat úrovně geomagnetické útok v 3-denní předpověď.
*obrázky s laskavým svolením NASA a misí SOHO a STEREO